Poslanecká anketa: Pomohli byste sirotkům z řeckých uprchlických táborů?

  • 02.12.2019
  • 08:36
  • Autor: Petr Mikula

Už před více jak rokem požádala řecká vláda Českou republiku, jestli by se nepostarala o 40 nezletilých uprchlíků bez doprovodu, tedy dětí a mladistvých, kteří nemají rodiče ani žádné známé a příbuzné, kteří by se k nim přihlásili. Podle iniciativy Češi pomáhají je u nás připraveno přijmout dětské uprchlíky z Řecka na 200 rodin a z toho zhruba 20 rodin prošlo už také povinným školením. Česká vláda ale Řecku doteď nevyhověla.

Zakladatel iniciativy Češi pomáhají Jaroslav Miko tento stav nechápe. „Ty rodiny se v Ćesku hlásí, chtějí pomoct těm dětem, je na to připravená legislativa, Česká republika má bohaté zkušenosti s nezletilými dětmi cizinců, v Praze na Radlické je na to dokonce specializované zařízení, takže nerozumím těm argumentům proč ne,“ řekl Miko minulý týden pro Televizi Seznam. V diskusích se často objevuje argument, že by se česká společnost měla nejdříve postarat o české děti. Na to ale Jaroslav Miko reaguje: „V Česku je více zájemců o děti v ústavech, než je právně volných dětí. Ta data jsou jasná a je potřeba rozlišovat adopci, je potřeba rozlišovat pěstounskou péči. Notabene děti v českých ústavech nejsou ohroženy přímo na životě nebo na zdraví.“

V úterý 26. listopadu o věci dokonce jednala poslanecká sněmovna. Resp. poslanci jednali o návrhu Marka Výborného (KDU-ČSL) zařadit bod týkající se požadavku řeckého ministerstva vnitra na program jednání, protože se mu nelíbila více jak roční nečinnost našeho ministerstva vnitra. Tento bod nakonec schválen nebyl. Při této příležitosti jsme oslovili všechny severočeské poslance, jak se k věci staví. Jejich odpovědi řadíme podle toho, jak hlasovali:

SPD a Foldyna — jednoznačně proti

Nikoho nepřekvapí, že razantně pomoc odmítají všichni severočeští poslanci SPD – Radovan Vích, Tereza Hyťhová a Monika Jarošová. K nim se pak přidal Jaroslav Foldyna z ČSSD (takto ostře proti byl ve své straně jediný).

Z odpůrců pomoci se nám do uzávěrky vyjádřil pouze Radovan Vích (SPD) zvolený za Liberecký kraj: „Zásadní nesouhlas! Takzvané sirotky je třeba vrátit do zemí původu. Tyto země o to samy usilují, jak v minulosti prokázalo oficiální stanovisko Sýrie vydané na základě dotazu předsedy hnutí SPD Tomia Okamury. Jde o postup odpovídající mezinárodnímu právu a Česká republika může pomoci jejich návratu. V celé věci jde pouze o záminku globalistů, jak pokračovat v podpoře migrace do zemí Evropy. Říkám těmto záměrům jasné NE!“

ODS, Piráti a STAN — chtějí pomáhat

Ze severních Čech chtělo pomoc řešit jen 5 poslanců z 21. Jde o poslance ODS Petra Beitla a Karla Krejzu, poslance Pirátů Tomáše Martínka a Františka Navrkala a také zástupce hnutí STAN Petra Pávka.

Poslanec a donedávna primátor Jablonce nad Nisou Petr Beitl (ODS) nám k tomu napsal: „Země s takovou humanitární tradicí jako Česká republika se nemůže bát projednávat v parlamentu otázku přijetí čtyřiceti dětí odkudkoli. Je na ministerstvu vnitra, aby garantovalo počet, věk a status osob v nouzi, kterým by naše země chtěla pomoci. O tom, koho do naší země přijmeme, se musí rozhodovat na naší půdě. V nedávné minulosti, třeba během války v bývalé Jugoslávii, jsme přijímali tisíce žadatelů o azyl, většina z nich se po válce vrátila domů. V současné době žije v České republice více jak půl miliónu cizinců a téměř 2500 osob, které mají mezinárodní ochranu nebo azyl. Na druhou stranu má naše země společně s Polskem a Maďarskem jasné odmítavé stanovisko proti povinným kvótám na přidělování migrantů. V současné době dokonce společně čelíme žalobě Evropské komise. Podobná humanitární gesta musí být koordinována tak, aby nedošlo ke zpochybnění společného postupu v této věci.“

Podobně mluví další zástupce Libereckého kraje Petr Pávek (STAN): „Jsem pro to, abychom jako země pomohli několika desítkám malých dětí v nouzi. Považuji to za samozřejmou součást lidskosti, která nám přikazuje pomoc bližnímu svému, zejména jedná-li se o pomoc přechodnou, přiměřenou a týká-li se malých dětí. Kdybychom dali každý ze svého 10 Kč, což je jedna osmina krabičky cigaret a jedna třetina ceny malého piva, byla by k dispozici částka 100 000 000 Kč, což mnohonásobně překračuje částku, která je potřeba. Tato pomoc jako vyjádření solidarity není na úkor péče o naše české děti ani české občany.“

Poslanci ANO se zdrželi, čímž zabránili projednání

Nejasný postoj je u poslanců hnutí ANO. Za Liberecký a Ústecký kraj jich ve sněmovně sedí celkem 11. Kromě ministra životního prostředí Richarda Brabce, který se zdržel, a omluveného Pavla Růžičky se všichni severočeští poslanci Babišova hnutí při onom hlasování minulé úterý zdrželi.

Janě Pastuchové (ANO), která zároveň působí ve sněmovních výborech pro sociální politiku a zdravotnictví a rovněž je členkou Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny, je sirotků líto, obává se ale reakce většiny Čechů: „Mě jako ženu, matku a záchranářku se osud těchto dětí velmi dotýká a je mi jich nesmírně líto. Obávám se však, že v současnosti nemůže Česká republika udělat nic jiného, než poslat materiální či finanční pomoc Řecku a finančně pomoci zemím jejich původu. Jejich přemístění do České republiky vidím jako velmi problematické. Vzpomeňme si třeba na reakce občanů, vedle kterých měli bydlet mentálně postižení lidé. S jakou nevolí se k tomu stavěli, kolik výmyslů a polopravd šířili jen proto, aby vedle nich nebydlel nikdo odlišný. A já nehodlám podobným útokům vystavovat děti, které musely ze svých domovů uprchnout před válkou a které si ve svém věku prošly už mnohými útrapami. Taková situace by jim v ničem nepomohla. Je to smutné, ale bohužel v současnosti je česká společnost takto nastavena. A přijetí dětských uprchlíků by to nijak nezměnilo, spíše naopak. Ve chvíli, kdy budeme jako společnost lépe připraveni, věřím a doufám, že Česká republika bude dětské uprchlíky přijímat.“

Jaroslav Bžoch (ANO) zvolený za Ústecký kraj nám napsal: „Co se týče výzvy řeckého ministerstva vnitra, tak je můj postoj stále stejný. Nejprve musíme z Řecka obdržet informace o těch dětech, které by případně měla ČR přijmout, a následně se můžeme bavit o tom, jak situaci řešit. Momentálně tyto informace nemáme. Ve sněmovně se nehlasovalo a přijetí nebo nepřijetí dětí bez doprovodu, ale pouze o tom, zda se to bude řešit na plénu. Já osobně si myslím, že tato debata na plénum nepatří a kolegové, kteří se snažili bod na jednání sněmovny zařadit, si z toho dělají akorát PR a nic víc. Tato věc je v gesci Ministerstva vnitra ČR, které to jistě řeší a jako celou migrační politiku bude řešit i nadále.“

Odmítavě se k věci staví Pavel Růžička (ANO), který zároveň pracuje ve sněmovních výborech pro obranu a bezpečnost. Na hlasování chyběl, na náš dotaz ale odpověděl: „Česká republika již v současné době pomáhá v zemi původu migrace. Včera jsem se vrátil z Mali (proto jsem nebyl přítomen na hlasování o zařazení tohoto bodu na program schůze), kde je situace také velice závažná a Česká republika, prostřednictvím Armády České republiky zde odvádí skvělou práci při výcviku malijských ozbrojených sil. Setkal jsem se na místě s vojáky ze Žatce a byl jsem na ně patřičně hrdý. Pokud v této zemi nebude stabilní prostředí, nikdy se život lidí nezlepší, nikdo zde nebude chtít investovat. A to je ten cíl pomoc přímo na místě. Přijmutí 30 dětí bez rodičů je jen nesmyslné plácnutí do vody, které opravdu nic neřeší. Jsem ale spíše pro činy než nicneříkající gesta. Upřednostňuji raději péči o naše válečné veterány, důchodce a nebo rodiny, které se dostaly do složité životní situace, ale né tím, že se jim nechce pracovat a úmyslně zneužívají náš sociální systém.“

Kauzy

DSÚK nemůže převzít autobusy od Zlineru 🎧